Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Na téma týdne

Rasismus po česku

17. února 2011 v 17:52 | Kerria
Největším rasistou je náš stát a tedy přeneseně naši politici, kteří tvoří naše zákony. Jsou okamžiky, kdy mě napadá přirovnání s nacistickým tažením proti židům. Však to asi znáte alespoň částečně ze školy: Všichni židé byli za války odsunuti do táborů, kde pracovali pro "vyvolené" dokud mohli a když už nemohli, tak šup s nimi do plynu.

Sežrat a být sežrán

10. února 2011 v 16:52 | Kerria
Musí to všechno mít nějaký smysl? Jaký smysl života má takové prase, králík, žížala či komár? Hlavním smyslem jejich života je "sežrat a být sežrán". Neúprosný zákon existence čehokoliv živého. V tom se lidé neliší od svých živočišných bratří, bratranců a vzdálenějších příbuzných. Jak však lidé začali myslet, podařilo se jim přeskočit několik příček v potravním řetězci a dostat se na jeho vrchol. V tom okamžiku pocítili moc. Moc nad vším kolem, oni jsou ti NEJ! Nemůžou tu být jen tak pro nic zanic. Jejich existence musí mít nějaký vyšší smysl.

O smyslu života a štěstí

8. února 2011 v 16:35 | Kerria
Co je vlastně smyslem života? Má vůbec život nějaký smysl? Lidé po celé generace hledají odpovědi na tyto otázky, ale nenacházejí nic uspokojivého. Zřejmě si stejné otázky klade i naše mladá generace. Nevidím jiný "rozumný" důvod, pro takové téma týdne. Snad jen to, že někteří doufají, že v článcích najdou odpovědi. Že někdo jiný ví....

Odpusťte nám

30. ledna 2011 v 23:44 | Kerria
Přemýšlím, proč si blogeři vybrali jako téma týdne právě sebevraždu. Jsou tak morbidní, že chtějí číst a psát o něčí smrti, nebo o způsobech jak se zabít? Nebo je mezi námi tolik lidí s tak velkými problémy, které je nutí přemýšlet o marnosti žití a odchodu na onen svět? Vlastně ani nevím, jestli chci znát odpověď.

Nejhodnější maminka na světě

28. ledna 2011 v 17:41 | Kerria
Kdysi dávno, ještě jsem ani nechodila do školky, jsem si někde na zájezdě, jak už to bývá, pohladila jakéhosi andělíčka, o němž nám průvodkyně pověděla, že kdo ho pohladí, tomu se splní nějaké přání. Tenkrát jsem si přála, "abych nikdy neumřela." Je zvláštní, jak si člověk pamatuje takovou blbost.

Jdu s dogem na procházku

21. ledna 2011 v 17:15 | Kerria

Zařazení včerejšího článku Babáčovy cancy k tématu týdne možná někoho překvapilo. Ale není tak úplně bezdůvodné. Chtěla jsem názorně předvést, jaký hybrid může vzniknout, když se začnou ve větší míře míchat dvě řeči, aniž by uživatelé znali pořádně alespoň jednu z nich.

Paranormální rajče

16. ledna 2011 v 21:49 | Kerria
To, co vidíte na fotografii by údajně mělo být rajče, alespoň to tvrdil manžel, který ho 30.12.2010 přinesl z obchodu. Ta fotografie byla pořízená dnes. Ano, tohle rajče mi leží v kuchyni na kredenci už 18 dní, aniž by na jeho vzhledu nebo barvě došlo k nějaké změně.

Jak jsem si dělala názor

30. prosince 2010 v 18:14 | Kerria
Hned na začátek bych ráda upozornila případné čtenáře, že jsem nikdy žádné yaoi neviděla. Přesto si dovoluji napsat na toto téma týdne pár svých myšlenek. Bohužel, yaoi mě vůbec nezajímá, takže nemám potřebu si hledat "ty správné informace". Vycházím jen z toho, co se ke mě tak nějak samo dostalo, z velké části především od fanynek tohoto žánru.

Zvoní Ježíškovi hrana?

19. prosince 2010 v 17:48 | Kerria
V českých zemích odjakživa nosil vánoční stromeček a dárky Ježíšek. Většina z nás na tom neshledává nic špatného. Přesto mám posledních pár let pocit, že se nezadržitelně blíží Ježíškův konec. Tedy Ježíška, jako symbolu českých Vánoc.

Mám přání

17. prosince 2010 v 18:41 | Kerria
Původně jsem na toto téma ani nic psát nechtěla. Nic hmotného si totiž nepřeju a psát o tom, že bych si přála, abychom byli všichni zdraví a měli se rádi stejně jako dosud, mi přijde trošku klišovité. Krom toho podobně laděných článků se zřejmě objeví mnoho. Ale týden je dlouhá doba, během které se toho může hodně stát. A najednou je tu přání a vy počítáte dny do Vánoc a rozechvěle čekáte, jestli se vám splní... A i když jste dospělí a na Ježíška ani kouzla už dávno nevěříte, pořád se vám vrací: "Co když přece..."

Co si přejí dnešní dívky pod stromeček

14. prosince 2010 v 18:38 | Kerria
Před pár dny jsem měla to štěstí, že Bára byla ve sdílnější náladě, než je u ní obvyklé. A tak jsem se dozvěděla, co je současným největším hitem mezi dnešní mládeží. K tomu se snad nedá ani nic napsat. Nebo už jsem tak moc stará...

Oblíbená četba

5. prosince 2010 v 20:48 | Kerria
Život je plný překvapení. Jako dítě jsem přečetla snad všechno, co se mi dostalo do ruky. Knihy byly mou vášní a i když jsem měla oblíbené žánry a autory nepohrdla jsem ani diametrálně odlišnými knihami vč. nejrůznějších naučných. A nedokázala si představit, že by tomu někdy mohlo být jinak, že bych dokázala "přežít" i několik let bez knih.

Knihy jsou zrcadlo

2. prosince 2010 v 20:20 | Kerria
"Řekni mi co čteš a já ti povím kdo jsi."

Kolik pravdy se skrývá v těch pár slovech. A není to jen o tom, jestli člověk čte nějakou kvalitní literaturu, nebo brakové romány. Je to celkově o knihách, kterými se každý obklopujeme. Knihovna je skříňka, do níž je zakletá osobnost majitele.

Rozčarování

4. listopadu 2010 v 18:22 | Kerria
Před časem si Bára prožila rozčarování. Marná byla všechna má slova. V jejích představách byla dospělost bránou ke svobodě. Těšila se, že konečně nebude ničím omezovaná. Naivně se domnívala, že konečně budu muset držet hubu ohledně jejího chování doma. Už je přece dospělá a může si tedy dělat, co chce!

Staré mizí, nové nevznikají

26. října 2010 v 20:12 | Kerria
Mnoho lidí se brání importu nových svátků především z Ameriky. Ohánějí se našimi tradicemi. Ale proč tolik nevole?

Každá tradice někdy nějak vznikla. Všechno bylo jednou nové a netradiční. A všechno jednou zanikne nebo bude nahrazeno něčím jiným, stejně jako pomalu zanikají naše Velikonoční tradice. I ten Vánoční stromeček je jen kraťoučká epizoda ve srovnání s tím, jak dlouhou dobu lidé slaví Vánoce a jejich předchůdce zimní slunovrat.

Alenčiny fantasmagorie

21. října 2010 v 17:47 | Kerria
Ještě před týdnem jsem byla přesvědčená, že FANTASY je anglické slovo do češtiny překládané jako FANTAZIE. Chtěla jsem k tématu psát rozhořčený článek, že se mi nelíbí tohle prznění češtiny anglicismy. A nechápala, proč všichni zaspamovávají téma týdne nějakým Harykem.

Všude kolem nás

12. října 2010 v 18:19 | Kerria
Když projíždíme autem krajinou, vidím všude kolem malé křížky a pomníčky. Stále jich přibývá. Ještě chvíli a bude to jako cesta hřbitovem. Tolik neštěstí. Tolik zmařených životů. A proč? Jen proto, že někdo spěchal. Spěchal tolik, že nakonec dojel do cíle dřív než měl, ale do jiného než chtěl. Kolik těch pomníčků musí být, aby lidé dostali rozum? Na 10-tikilometrovém úseku silnice, kterou pravidelně jezíme, je 5 pomníčků. Pět označených míst, kde někoho dostihla smrt.

Babí léto nebo podzim

8. října 2010 v 20:40 | Kerria
Rok má čtyři astronomická období - jaro, léto, podzim a zimu. Jejich začátek a konec se řídí postavením země a sklonem zemské osy vůči slunci.

Talent vyčuránka

1. října 2010 v 17:42 | Kerria
Každý má talent na něco jiného. Někdo umí zpívat, někdo bruslit, někdo plivnout na cíl... A někdo má talent si pomocí jediného článku na téma týdne zvyšovat návštěvnost každý den.

Poděkování

28. září 2010 v 18:29 | Kerria
Co s načatým nedělním večerem? Když nahlédnu do TV programu, je celkem jasné, že už několikátou neděli si musíme vymyslet zábavu sami. Díky konkurenčnímu boji TV Nova a TV Prima a jejich spřátelených stanic na Slovensku, se na čtyři ze šesti koukatelných stanic nedá dívat.
 
 

Reklama