Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Výstava drobného zvířectva

30. listopadu 2012 v 19:08 | Kerria |  Aktuálně
Tento víkend se nese v duchu výstav. Zítra je u nás tradiční adventní výstavka na kterou jsem opět připravila pár drobností. A dnes jsme odhlásili Honzíka ze školky a všichni tři vypravili do Přerova na výstavu drobného zvířectva.

Podobné výstavy probíhají snad všude, kde existuje nějaká pobočka Svazu chovatelů. Mnozí z vás také nějakou navštívili, možná i s dětmi. To však není nic v porovnání s Přerovem. Hala velikosti sportovního stadionu je doslova našlapána klecemi s nejrůznějšími zvířátky. Procházeli jsme mezi slepicemi a kouhoutky všech možných velikostí a barev. Ty nejmenší nebyly větší než holub.



Prohlédli jsme si kachny a husy, bylo jich jen pár. Prolétli kolem holubů, nakoukli na papoušky... Nic jsem nefotila, v těch klecích to nebylo ono. Zbytek plochy (dobré 3/4) zabírali králíci. Netušila jsem, kolik je různých druhů a barev. Zaujali mě belgičtí obři. Byli asi 2x tak velcí, než naše chovné samice těsně před porodem. Při pohledu na jejich kartičku jsem zjistila, že vážili skoro 8 kg. Strašně se mi líbili Kastorexi, jejichž srst připomíná hebký samet a stejně tak mění na světle barvy od medově zlaté až po tmavohnědou (skoro černou). Rozhodně bych takový kožíšek neodmítla. Chtěla jsem vidět především angoráky, ale byli tam všehovšudy 3 kousky. Dřív se angoráci stříhali a posílalo se to kamsi ke zpracování a člověk buď dostal nějaký peníz, nebo si ve stejné hodnotě objednal přímo vlnu. Dneska to nikdo nechce. Jenže mě nedávno nasadila kamarádka brouka do hlavy: její babička si prý sehnala kolovrat a spřádá si tu vlnu sama. Naštěstí mám vlny plnou hůru a zřejmě ji do smrti nespotřebuju. Jinak bych asi manžela na angoráky i kolovrátek přemlouvala. Ještě jsme se dívali, jestli neuvidíme ty naše Hyla. Ale jediný registrovaný chovatel (od nějž jsme je koupili) v republice je vážně nemocný a momentálně leží ve špitále.

Odcházeli jsme plní dojmů. Ale největší překvapení výstavy na nás teprve čekalo. Povšimli jsme si, že lidé také vcházejí a vycházejí do jakéhosi chléva vedle hlavní výstavní haly. Nakoukli jsme dovnitř. Skutečně se jednalo o chlév, dříve využívaný k výstavám hospodářských zvířat. Dnes tam byly zbudované provizorní kotce. V prvním byly valašské ovečky, v druhém valašské kozy, v dalším oslík, vedle něj poník. V posledním kotci bylo hejno pštrosů. Manžela zaujali. Vždycky si přál pštrosa a velblouda. Obávám se, že jednou se u nás něco z toho objeví. Jak sám říká, už měl doma skoro všechno, jen ten pštros a velbloud se mu zatím vyhýbá.


Manžel se dal do řeči s majitelem obrovských ptáků. Vyptával se na všechno ohledně chovu. Z toho, co jsem slyšela, se domnívám, že bychom si pštrosa mohli pořídit, pokud bychom zpevnili a hlavně zvýšili výběh vzadu v zahradě. Ovšem cena takového zvířete je dost vysoká. Prý se však dá všechno zužitkovat: Maso i vejce se sní. Peří, vyfouklá vejce a kůže se dá prodat a je prý o to docela velký zájem. Manžel mámil rozumy a já obdivovala vystavená obří vejce i hebkost peříček. Majitel byl velmi ochotný a věnoval mi jedno vejce a dvě pera na památku.


Mám z toho vejce radost a přemýšlím, co teď s ním. Na malování nejsem zrovna moc šikovná. Ale jsem přece docela šikovná na háčkování, takže to vypadá, že do velikonoc vejce dostane nějaký slušivý kabátek.
Pera jsou heboučká, na omak moc příjemná. Mít jich víc, tak z nich asi taky něco vyrobím. Ale takhle si je dám do vázy jen na památku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Janinka Janinka | Web | 1. prosince 2012 v 8:45 | Reagovat

Pštrosí a velbloudí zájem u tvého manžela mě rozesmál a tak jsem musela zase tomu svému vysvětlovat, proč ruším ranní domácí pohodu :-D.

2 signoraa signoraa | Web | 1. prosince 2012 v 22:54 | Reagovat

Výstavu drobného zvířectva jsem absolvovala několikrát, moje kamarádka byla členkou Svazu chovatelů a když nemohl její muž, chodila jsem s ní. Pak už jsem v poslední době nabyla dojmu, že ten její Franta nemůže nikdy. :-D Ale nevadilo mi to. Obě moje babičky chovaly zvířectvo, došlo to tak daleko, že jedna z babiček donutila dědu, aby na zahradě u našeho činžáku, kde jsme bydleli, postavil králíkárnu. Prvním obyvatelem byla králice belgického obra, tu babička nechala připustit a pak jsme měli králíkárnu plnou. Sousedé nás tehdy moc nechválili. :-D
Pštrosy chová kousek od nás jeden pán, krom toho má na zahradě ochočené vietnamské prase - podotýkám v Praze. :-D

3 Jirka Jirka | E-mail | Web | 2. prosince 2012 v 7:22 | Reagovat

Nevím jak náročný je chov pštrosů, ale vím, že dokážou mít v nohách pořádnou sílu, takže jejich chov může mít i své riziko. A když už jsme u té exotiky: co takhle chov nosorožce nebo slona? ;-)

4 Kerria Kerria | Web | 2. prosince 2012 v 12:22 | Reagovat

[3]: Nosorožec ani slon toho mýho nezajímá. Ale kdysi chtěl i pumu. Máme na zahradě zbytky pumiště, co jí stavěl :-D

[2]: Taková zvířata se ve městech chovat vůbec nesmí. Dovoleno to může být jen v některých hodně okrajových částech a ještě při splnění dost přísných podmínek. Nevím jestli je na to přímo zákon nebo jen vyhláška, ale Brno i Olomouc to mají zakázané.

5 mengano mengano | E-mail | Web | 3. prosince 2012 v 10:13 | Reagovat

U nás mám chovatelské sklony špíš já než Medvěd. Ten mě brzdí v rozletu, ani králíka mi nechce dovolit :-)
Pštros je náhodou velice dobrý nápad :D

6 Kerria Kerria | Web | 3. prosince 2012 v 10:26 | Reagovat

[5]: Já toho mýho nijak nebrzdím. Jen mu vždy připomínám, že si vzal holku z města, která k tomu nemá vůbec žádný vztah a že jsem ho před svatbou varovala, že mu kolem zvířat chodit nebudu. :-D

7 dingram dingram | Web | 7. září 2016 v 17:14 | Reagovat

pujcka online do 10 minut :-)

8 souffle souffle | Web | 7. září 2016 v 18:09 | Reagovat

help pujcka :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama