Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Nástroj k vydírání

20. srpna 2011 v 17:51 | Kerria |  Na téma týdne
Toaletní papír prý v dobách socialismu býval občas nedostatkovým zbožím. Jsem mladší ročník a pamatuji tedy jen poslední vlnu nedostatku toaletního papíru koncem 80. let.


Jak bývalo tehdy časté, prázdným regálům předcházela zpráva v televizních novinách o vyhoření jakési papírny vyrábějící právě toaletní papír. Prakticky vždy po vyhoření jakékoliv továrny lidé v panice vykoupili z obchodů veškeré produkty zmíněné továrny. To znamenalo, že v dobách socialismu byla období kdy nějaký produkt v obchodech nebyl k dostání, ale lidé nouzí zas až tak moc netrpěli, neboť měli nasyslené zásoby na dost dlouhou dobu. Občas se mi vkrádá pocit, že zprávy o požárech továren byly promyšleným marketingovým tahem, když bylo potřeba prodat nějaké ležáky nebo uvolnit skladovací prostory. Ale to jsem trošku odbočila.

Někdy v druhé polovině 80. let tedy vyhořela papírna. Následky požáru byly katastrofální a dopadly na celou populaci. V obavě, že si nebudou mít čím utřít zadnici, lidé skoupili veškerý dostupný hajzlpapír včetně toho pamětníky popisovaného "lesklého skládaného", který spíš než toaletní připomínal smirkový. Papír se stal nedostatkovým zbožím a trvalo to hodně dlouho. Protože tehdy bylo vše, tedy i zásobování, "plánované", tak se nové zboží naváželo jen v předem naplánovaných termínech. Pro nezasvěcené: to znamená, že po vyprodání zboží si obchodníci nemohli hned objednat další, ale museli čekat na další zásilku třebas měsíc nebo dva v souladu s plánem. Takže papír v obchodech několik týdnů skutečně nebyl. Když se konečně objevil, lidé ho ze strachu zase rychle vykoupili a nebyl zas.

V době posledního nedostatku toaleťáku jsem byla akorát v pubertě a pokoušela se najít si vlastní cestu životem. Tedy přesněji jsem se snažila rodiče přesvědčit, že už jsem dost velká, abych mohla jít s kamarády večer do kina, na koncert, plavat, nebo někam jinam. Moje máma byla dost přísná a nechtěla mi trpět aktivity, které mě údajně odváděly od učení. Úspěšně složená maturita byla hlavní prioritou, do kina si můžu chodit až potom (a to jsem byla teprv v prváku). Nedostatek toaletního papíru mámě posloužil jako nástroj, kterým se mě snažila odradit od podobných "pochybných" aktivit a vrátit mě na tu jedině správnou cestu, tedy k učebnicím. Bylo to jednoduché: Do kina smím jen pod podmínkou, že napřed seženu balík (nebo 4 samostatné ruličky) toaletního papíru.

Dodnes nevím, jestli můj školní prospěch byl skutečným důvodem toho nesmyslného vydírání. Mohla jsem si nohy uběhat, ale toaleťák prostě nebyl. Paradoxně tohle shánění toaleťáku mi zabíralo mnohem více času (který jsem mohla skutečně věnovat učení) než jedna návštěva kina.

Naštěstí přišel listopad 89 a sametová revoluce, která kromě jiného také přinesla do regálů obchodů spousty zboží včetně sametově hebkého toaletního papíru všech barev a tvarů. Na mé cestě k dospělosti už nic nepřekáželo.

(k tématu týdne: Toaleťák)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mara Rose Mara Rose | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 18:05 | Reagovat

Toaleťák jako nástroj k vydírání? :D  :D To mě pobavilo, je to hustý :D

2 Blonde Blonde | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 18:26 | Reagovat

Krásný článek a blog. To jsem ani nevěděla, že někdy byl nedostatek papíru, takže to pro mě bylo i z historického hlediska poučné 8-O  :-D

3 Melody Wish Melody Wish | Web | 20. srpna 2011 v 18:37 | Reagovat

je fajn vědět trochu víc o věci, kterou si každý den vytíráme p*del :DD

4 *Nanna *Nanna | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 18:44 | Reagovat

Docela zajímavý článek. Abych řekla pravdu, konečně něco k tématu! :]

5 Edith Holá Edith Holá | E-mail | Web | 20. srpna 2011 v 21:24 | Reagovat

Kerrio, to je neuvěřitelné!!! Mě máma nutila zase nosit ty hnusné komunistické balíky vložek po městě bez igelitky. Dodnes si pamatuji jejich růžovo modrý obal. Stály se na ně fronty a uvnitř hnus. Po celém městě jsem šla jak spráskaný pes.

6 Janinka Janinka | Web | 21. srpna 2011 v 20:59 | Reagovat

No vida, já myslela, že toaleťák je nástroj jen k vytírání a on sloužil i k vydírání...

7 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 21. srpna 2011 v 22:22 | Reagovat

[5]: V době akutního nedostatku dámských vložek byla moje manželka zrovna v šestinedělí. Lítali jsme s kamarádem po celé Praze a nakonec jsme je sehnali. Nakoupili jsme snad 30 balíků a prodavačka se nás ptala, chceme-li na to paragón. Možná nás považovala za vychovatele v dívčím pasťáku.
Toaleťák jsem fasoval v práci a to v množství, že jsem ho klidně mohl nosit domů. Jeho nedostatek jsem tedy nikdy nepocítil. Ale fakt je, že často nebyl na WC ve vlacích a v restauracích, takže zkušený, socializmem odchovaný člověk nosil vždycky nějaký u sebe. Je ale smutné, že po 22 letech od "revoluce" lze konstatovat, že jejím téměř jediným pozitivním důsledkem je to, že si není třeba čistit řiť novinami.

8 Malkiel Malkiel | Web | 21. srpna 2011 v 23:42 | Reagovat

Ten název je vysloveně dvojsmyslný. Nejen že někomu toaletní papír sloužil k vydírání druhého člověka, ale ten skládaný lesklý papír sloužil též k "vydírání" konečníku. :-D

9 miron miron | 22. srpna 2011 v 0:19 | Reagovat

Ale i v dnešní době se najdou nedostatkové věci. Zrovna letos. Když bouchla Fukušima a blížil se sem sice v nepatrném množství, ale přece jen radioaktivní mrak, který obsahoval i jod 131. Kvůli ochraně před tím aby se vaše štítná žláza nenasytně nacpala zrovna tímto jódem je dobré jí dát jiného - stabilního jódu. A tak byly během jednoho týdne vykoupeny v lékárnách všechny přípravky obsahující nějaký jód. A tento nedostatek trval ještě celý měsíc. Prostě celá Evropa v panice kompletně vykoupila všechny jodové přípravky. Ani blbou jodovou tinkturu na desinfekci nešlo koupit.
Panika se úspěšně šíří v každé době. Ono i dnes je všechno docela plánované. Ale takhle nadoraz to většinou nikdy nedojde, protože se na rozdíl od bývalého socialismu může zahýbat s cenou. A tak když vyhoří továrna na výrobu polovodičových pamětí v Jižní Korei, hned ta cena pamětí vyskočí nahoru. Tohle ale v socialismu udělat nešlo. Ta cena byla přímo vytištěná na výrobku a jen tak ji změnit by znamenalo velkou negativní reakci ve společnosti. Proto taky stála půlka chleba 2,10 Kčs v kterémkoliv obchodě v tomto státě a to minimálně po dobu nějakých 15 let.

10 Verča Verča | E-mail | 23. srpna 2011 v 20:52 | Reagovat

Zajímavý vydirání.:-)

11 Jitka Jitka | Web | 24. srpna 2011 v 14:17 | Reagovat

Protože jsem seniorka, tak víc pamatuju a můžu vám to dokreslit. Ten toaleťák byl nedostatkový jen někde. Například na ostravsku a mostecku nedostatek toaleťáku nepoznali, jelikož horníci byli pro společnost důležití a ti kdyby si neměli čím utřít zadek tak by třeba taky nesfárali a byl by další průser.V roce 1966 se narodil náš prvorozený syn. Byl problém sehnat bavlněné plínky, natož pak nějakou pěknou soupravičku. Jitex se sice snažil co mohl, ale dělal na kvantitu a vše na jedno brdo, takže bylo na výběr asi ze tří možností.Když už jsem s srpnových dnech a pařácích byla v obchoďáku asi po desáté a plínky zase neměli,tak jsem se rozčílila, že jsem prodavačce, která za to chudera nemohla, ale byla po ruce, řekla že do Rudýho práva děcko asi nezabalím. Ale takových nedostatkových komodit bylo mnohem víc.To už dnes mladá generace ani nechce slyšet a když ano, nevěřícně kroutí hlavou. Nějaká fronta na banány, pomeranče, mandarinky, to už dnes nikomu nic neříká.Je pravda, ceny byly stálé, ale co z toho, když zboží nebylo. Chleba byl vždycky. Kdyby ještě ten nebyl, tak by asi sametová přišla mnohem dřív.

12 Arcana Arcana | Web | 24. srpna 2011 v 20:07 | Reagovat

:D
Zajímavý způsob jak se již od prváku připravovat k maturitě

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama