
O smyslu života a štěstí
8. února 2011 v 16:35 | Kerria | Na téma týdne
Komentáře
příběh s rybářem překrásný a dodatek o šneku krutě realistický...
Budu se jen opičit po ostatních přispěvatelích když poznamenám, že ta povídka o rybáři je báječná a hluboce pravdivá.
K tomu štěstí bych poznamenal, že štěstí nemůžeme najít nikde venku. Štěstí můžeme najít jen v sobě.
Možná ten šnek tak hloupej není. Třeba tuší za tím mostem zahradu plnou šťavnatého salátu.
Výbornej článek! Když se nad životem zamýšlíš, dojdeš k tomu, že s minulostí nic nenaděláš, budoucnost je nejistá, takže jediné, co můžeš opravdu ovlivnit je přítomnost. Nevím, jestli k TT něco napíšu, ale jestli, tak v podobném duchu.
Taky máš pravdu. Žít v přítomnosti teď a tady je to nejúžasnější. To je meditace v praxi. Kéž bych to uměla.
Ale podle mě se to musí skloubit i s tím, že nějak zodpovědně hledáš, jak žít v té přítomnosti. Znám tolik lidí, kteří umí žít tady a teď, ale jejich činy nejsou moc super. třeba Romům to jde dobře. Je to jejich identita A chudí lidé to často umějí a pak koukají ... jenže hned si zas hlavu nelámou
Jinak souhlasím s Malkielem. Je to někde uvnitř. Štěstí má ten, kdo to dostal do vínku. Já ne. Já to musím hledat, ale zase se nenudím
Báječně napsané. Smysl života je neuchopitelný pojem. A o štěstí máme také každý jinou představu.
[3]: Také si myslím, že ten šnek zase takový hlupák nebude. Třeba na tom železničním mostě zastaví vlak, on se k němu přicucne a nechá se odvézt někam, kde mu bude hezky...
[9]: Máte oba samozřejmě pravdu. Já spíš chtěla naznačit, že někdy je námaha neúměrná zisku.
To přicucnutí k vlaku mě pobavilo. Nějak si nedovedu představit, jak by se přicucnul k vlaku, aniž by ho ten vlak přejel.
Úžasný článek, velmi za něj děkuji. Má blahodárné léčivé účinky, mohu jej poslat dál přátelům?
Ten příběh s rybářem je překrásný