Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Mám přání

17. prosince 2010 v 18:41 | Kerria |  Na téma týdne
Původně jsem na toto téma ani nic psát nechtěla. Nic hmotného si totiž nepřeju a psát o tom, že bych si přála, abychom byli všichni zdraví a měli se rádi stejně jako dosud, mi přijde trošku klišovité. Krom toho podobně laděných článků se zřejmě objeví mnoho. Ale týden je dlouhá doba, během které se toho může hodně stát. A najednou je tu přání a vy počítáte dny do Vánoc a rozechvěle čekáte, jestli se vám splní... A i když jste dospělí a na Ježíška ani kouzla už dávno nevěříte, pořád se vám vrací: "Co když přece..."


Co se vlastně stalo? Po mnoha a mnoha rozeslaných životopisech v okruhu několika desítek kilometrů od domova, několika odmítnutích a ještě víc mlčících mrtvých brouků se stal zázrak. Uvolnilo se místo hospodářky na obecním úřadě v sousední vsi. Shodou náhod jsem se o tom dozvěděla snad jen hodinu potom, co starosta tuto zprávu vyslal do světa a okamžitě žhavila telefon. Pan starosta zřejmě takovou rychlou odezvu nečekal, v telefonu působil dojmem, že vůbec neví co říct. Přerušila jsem trapné mlčení otázkou, kdy se můžu osobně dostavit a předat životopis.

Následující den jsem se setkala se svým potenciálním zaměstnavatelem. Ač jsem byla nervózní tak, že jsem v noci nemohla spát, těsně před vstupem na úřad ze mě všechno spadlo, až jsem se tomu sama divila. Pohovor proběhl v přátelské atmosféře v sestavě starosta, místostarosta a paní momentálně zastupující hospodářku. Shodou okolností paní, po níž jsem měla svou minulou práci. Nijak zvlášť jsme se neznaly, byla členkou našeho družstva a tak jsme se párkrát setkaly při nějakém jednání, nic víc nic míň. Z dalšího rozhovoru vyplynulo, že pan místostarosta zase odněkud zná mého manžela (ovšem manžel si na něj nepamatuje). Z obou jsem měla pocit, že by mě okamžitě přijali. Ale hlavní slovo měl pan starosta, a ten byl zdrženlivý. Vzal si týden na rozmyšlenou. Ortel se tedy dozvím těsně před Vánoci. Jako Vánoční dárek - bude takový, jak bych si přála já?

Milý Ježíšku,
nechci k Vánocům vůbec nic,
jen se za mě přimluv,
aby mi tu práci dali.

(k tématu týdne: Co si přeji k Vánocům)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Malkiel Malkiel | Web | 17. prosince 2010 v 18:52 | Reagovat

Tak na to je i Ježíšek dost slabej. :D

2 Mami Mami | 17. prosince 2010 v 20:03 | Reagovat

Milý Ježíšku, kromě jiného si také přeji, aby Kerria dostala tu práci. Děkuji

3 ondrejmoravec ondrejmoravec | E-mail | Web | 17. prosince 2010 v 22:10 | Reagovat

Ježíšek je slabej, ale Kerria silná, práci dostane. Zájem je největší aktivum...

4 edithhola edithhola | E-mail | Web | 17. prosince 2010 v 23:34 | Reagovat

Přimlouvám se za Tebe u Ježíška taky. Amen.

5 Lucy Lucy | Web | 18. prosince 2010 v 16:03 | Reagovat

hodně štěstí! :-)

6 karaipuku karaipuku | E-mail | Web | 18. prosince 2010 v 20:42 | Reagovat

I já budu držet palce,aby Ježíšek byl poslem dobrých zpráv.Jen nezapomenout otevřít okno,aby nemusel klepat dvakrát.

7 Janinka Janinka | Web | 18. prosince 2010 v 22:34 | Reagovat

Držím všechni pěsti!

8 Janinka Janinka | Web | 18. prosince 2010 v 22:36 | Reagovat

Pardon, mělo tam být "fšechni" :-D

9 Kerria Kerria | Web | 18. prosince 2010 v 22:52 | Reagovat

Děkuji všem za podporu. Snad tolik palců a pěstiček pomůže.

10 Gandelion Gandelion | Web | 19. prosince 2010 v 10:18 | Reagovat

Moc držím pěstičky!!! :-*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama