Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Knihy jsou zrcadlo

2. prosince 2010 v 20:20 | Kerria |  Na téma týdne
"Řekni mi co čteš a já ti povím kdo jsi."

Kolik pravdy se skrývá v těch pár slovech. A není to jen o tom, jestli člověk čte nějakou kvalitní literaturu, nebo brakové romány. Je to celkově o knihách, kterými se každý obklopujeme. Knihovna je skříňka, do níž je zakletá osobnost majitele.


Naše knihovna může našim hostům mnoho prozradit o nás samotných, o tom co máme rádi, o našich koníčcích, naší práci, našich dětech... Je na ní vidět náš vývoj od malého dítěte až po současnost. Ano v knihovně je často ukryt celý náš život, všechny problémy s nimiž jsme se kdy potýkali.

Když se podívám na svou knihovnu, je to jako bych otevřela starý denník. Je v ní všechno: moje nejrannější dětství připomínají pohádky a jednoduché příběhy, školní léta pak dobrodružné romány a spolu s nimi pár dívčích románů. Moje středoškolská léta jsou zastoupena zejména cestopisy. Bářin příchod na svět dokumentují příručky o vývoji a výchově dětí. A rozpad mého prvního manželství připomínají knihy dr. Plzáka v nichž jsem tehdy hledala rady do života. Moje marná snaha předat Báře lásku ke knihám je v množství dětských knížek, které mnohdy nebyly ani otevřeny, natož čteny. Na první pohled je zřejmé, že jsem chodila do kurzů angličtiny i to, že jsem v tom vytrvala poměrně dlouhou dobu. Moji práci zastupují nejrůznější úplná znění zákonů, především daňových, i když toto jsou jediné knihy které průběžně také vyhazuju. K čemu schovávat neplatné zákoníky? Když se objevily problémy s Bářiným dospíváním, knihovna se doplnila o pár brožurek týkajících se drog a všeho, co s tím souvisí. Těžko říct, jestli měly nějaký pozitivní přínos, ale zatím se zdá, že po pár experimentech toho Bára zase nechala. Můj život však stále ještě není u konce. Dá se očekávat, že budou přibývat další knihy, možná něco o programování, když teď studuju informatiku na VŠ.

Kromě mých životních etap a zvratů je z knihovny celkem jasně poznat čemu všemu jsem se během života alespoň chvíli věnovala: najdete tu knihy o jeskyních a horolezectví, geologii a minerálech, akvaristice, pokojových květinách... Množství zpěvníků trampských písní dává tušit, že jsem kdysi jezdila pod širák a učebnice hry na kytaru taky leccos napovídá ač kytaru už dávno nevlastním. Někoho možná překvapí pár dětských knih o matematice a ač se to bude zdát neuvěřitelné, ty knihy jsem skutečně přečetla, protože matematika mě moc bavila. Nejnovější přírůstky jsou potom věnovány historii a tajči, mým dvěma současným koníčkům. Asi nejvíc knih je však věnovaných přírodě. Příroda je něco, co mě odjakživa fascinuje a asi nikdy nepřestane.

Marně přemýšlím, která kniha je mojí nejoblíbenější. Je jich tolik a ke spoustě z nich se váže nějaká vzpomínka. Něco, kvůli čemu je pro mě ta konkrétní kniha důležitá. Každá ve mě něco zanechala, nějak mě změnila. Napadá mě tolik knih a tolik důvodů proč jsou mé oblíbené, že nedokážu vybrat tu nej.

(k tématu týdne: Má oblíbená kniha)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 S.. S.. | 2. prosince 2010 v 20:44 | Reagovat

Naprosto uchvacující článek, přečetla jsem ho jedním dechem a to jsem u toho mohla i volně přemýšlet ^^. Naprosto s tebou souhlasím, ani já svou nej knihu nedokáži vybrat protože jsem jich přečetla tolik.. a na tolik z nich mám hodně vzpomínek.., že není možné si jedinou vybrat.

2 edithhola edithhola | E-mail | Web | 2. prosince 2010 v 21:57 | Reagovat

Jojo, je to těžké vybrat ... člověk jakoby měl pocit, že když na nějakou zapomene, že tu knihu zradí ... Přesto mám pár, s nimiž jsem probděla noc a ty považuji za ty nej :-D

3 Mami Mami | Web | 3. prosince 2010 v 8:58 | Reagovat

Pravda :-)

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 5. prosince 2010 v 18:21 | Reagovat

a jsou knihy, které se dají hladit po hřbetě ...
Já celou knihovnu překopak, něco šlo do sklepa ... a teď koukám, že to mám samý slovník.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama