Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Exkurze do archivu

23. září 2010 v 20:48 | Kerria |  Koníčky
Droga zvaná genealogie, tedy spíš abstinenční příznaky, mě v nepravidelných intervalech ženou znovu a znovu do různých archivů. Kolik už jich bylo... Občas si s troškou nostalgie vzpomenu na svou první návtěvu před mnoha lety. Tehdy ještě internet nebyl běžnou součástí života, jako dnes a tak jsem pociťovala mírnou trému, protože jsem absolutně netušila, co mě tam vlastně čeká.


Pojďte se tedy podívat, jak to v takovém archivu chodí. Pokud očekáváte regály s hromadami papírů a sebe jak se mezi nimi pohybujete a hledáte a když náhodou něco najdete, tak to klidně můžete ztopit, tak na to zapomeňte. Tohle jsou představy režisérů amerických filmů.

Do skutečného archivu vás totiž vůbec nepustí. Vy se dostanete pouze do badatelny, jak se ve všech archivech říká místu vyhrazenému pro nahlížení do archiválilí. Vybavení badatelny je obdobné, jako v jakékoliv jiné studovně: Spousta stolů se židlemi, u každého elektrická přípojka (obvykle na notebook), v rohu místnosti čtečky mikrofilmů. Snad ve všech našich archivech je badatelna střežena kamerovým systémem.

V badatelně má službu nějaký archivář(ka), která s vámi vyřizuje všechny formality. Při příchodu s vámi vypíše badatelský list - formulář, kde sdělíte důvody svého bádání a jak hodláte se svými objevy naložit. Teprve poté vám mohou být předloženy archiválie ke studiu. Donáška z archivu probíhá v určené hodiny. V tomto směru je lépe si objednat alespoň jeden materiál telefonicky předem, většina archivů vám v tom vyjde vstříc.

V badatelně je třeba dodržovat řád. Jeho přesné znění najdete na stránkách příslušného archivu. Ve zkratce by se dalo říct, že do badatelny si nesmíte vzít nic, kromě psacích potřeb, poznámkového bloku, fotoaparátu a notebooku. Všchno ostatní si musíte odložit do uzamykatelných skříněk. Potom už nic nebrání tomu pohroužit se do starých dokumentů.

Pokaždé, když přijdu do archivu, tak cítím takové zvláštní vzrušení. Podobné jsem cítila jako dítě o vánocích. A každá matrika je pro mě jako zabalený vánoční dárek. Ještě nevím, co je uvnitř. Těším se a zároveň se trošku bojím, že to bude nečitelné. Nebo že tam nic nenajdu - i to se občas stane. A čím starší  matrika, tím větší je to počáteční napětí. Protože čím starší matrika, tím méně obsahuje údajů o osobách a hledání předků se tak stává složitějším. Je potřeba vypsat všechny nositele rodového jména a teprve jejich porovnáváním zjistit, který z nich je náš pra-pra....děd.

Máte rádi puzzle? A všechna se vám zdají příliš jednoduchá? Zkuste rodokmen. Je to jako skládat puzzle, které někdo rozsypal po lese.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mami Mami | Web | 23. září 2010 v 23:38 | Reagovat

Ta poslední věta je trefná.

2 Malkiel Malkiel | Web | 24. září 2010 v 11:09 | Reagovat

Genealogie je určitě zajímavý koníček, který nás propojuje s našimi kořeny. V budoucnu se chystám také do pátrání po historii mého rodu, která je nepochybně pestrá. Jeden z hodně vzdálených předků byl například hrdelně popraven jako loupeživý rytíř. (Asi proto mně často bolí za krkem :-D) Ale na druhou stranu jiný předek byl kanovníkem Kapituly pražské a jmenoval Jana Husa kazatelem v Betlémské kapli.(Asi proto si někdy připadám jako svatej :-D)  Ta poslední věta o puzzle v lese mně pobavila. :D

3 Kerria Kerria | Web | 24. září 2010 v 15:44 | Reagovat

[2]: Tvoje rodová historie bude nepochybně zajímavější než ta moje - samí rolníci.
Když to budeš ještě chvilku odkládat, tak už se do toho archivu ani nepodíváš. Matriky se digitalizují a postupně zveřejňují na netu, a další archívní fondy budou následovat.

4 Malkiel Malkiel | Web | 25. září 2010 v 1:38 | Reagovat

[3]: I rolník může být popraven za loupež. :-D  :-D Tak v této chvíli rozhodně na nějaké hrabání v archívech nemám čas, nechávám si to na dobu lenošení v důchodu, pokud se ho ovšem vůbec dožiju. ;-) Tou digitalizací to pátrání aspoň budu mít ulehčené, byť budu ochuzen o tu vůni starých knih.

5 Kerria Kerria | Web | 25. září 2010 v 8:13 | Reagovat

[4]: To máš pravdu s tím rolníkem. Já mám spíš na mysli jejich postavení. Rytíř, kanovník, jsou to lidé, kteří ovlivňovali život prostých lidí. Je pravděpodobné, že o nich najdeš spoustu zajímavých informací o jejich životě. A zřejmě i jejich předci i potomci nebyli jen prostí lidé.
O obyčejných rolnících toho moc nezjistíš, byť by mohli být popraveni za cokoliv, vlastně taková poprava je asi jediná zajímavost, kterou o nich můžeš zjistit.

6 Gandelion Gandelion | Web | 25. září 2010 v 16:29 | Reagovat

A jak daleko ses zatím dostala?

7 Malkiel Malkiel | Web | 25. září 2010 v 17:46 | Reagovat

[5]: No mě se zatím kromě několika fragmentů moc zjistit nepodařilo. Taky nijak moc nepátrám, jak píšu nahoře. Ale podařilo se mi aspoň zjistit úplný začátek našeho rodu a ten není zrovna moc lichotivý.

8 Kerria Kerria | Web | 25. září 2010 v 18:02 | Reagovat

[6]: Nejstarší matriční zápis mám z roku 1648, od tohoto roku bylo uzákoněno vedení matrik. jedná se o matriku oddaných a moji předkové jsou první zapsaný manželský pár. Ale v tomto případě se nejedná o nositele rodového jména, ale o vedlejší linii předků.
V přímé otcovské linii mám zatím nejstarší záznam z roku 1753. Ale doufám, že se to brzy posune, chystám se ještě jednou do archivu.

[7]: To zní docela zajímavě. Nechceš o tom napsat na blog? Já to původně taky plánovala až na důchod, ale s internetem mi to nedalo a začala jsem trošku dřív. :-D

9 Malkiel Malkiel | Web | 25. září 2010 v 19:01 | Reagovat

[8]: Zatím toho není moc o čem psát. Navíc jsou to poněkud soukromé informace, které nepovažuji za vhodné zveřejňovat na internetu. Ale mohu ti třeba prozradit, že jedna moje praprapraprateta byla členkou rožmberského "fraucimoru" a později též důvěrnou přítelkyní Petra Voka z Rožmerka, potom, co se jeho manželka Kateřina z Ludanic definitivně zbláznila a posléze umřela, a že vůbec historie našeho rodu je úzce spojena s jižními Čechami. A že mé příjmení bylo ještě v 15.století křestním jménem a ač zní docela česky, tak má své kořeny ve staroangličtině, odkud se přes Francii a francouzštinu dostalo do Čech. Někdy se podepisuju oběmi cizojazyčnými verzemi, abych trochu zmátl lidi. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama