Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Srpen 2010

Bít či nebít?

31. srpna 2010 v 19:27 | Kerria |  Děti
To je oč tu běží… Vypůjčila jsem si slova klasika. Pokud někdo namítne, že je tam hrubka, tak vězte, že není. Chtěla bych se zamyslet nad používáním fyzických trestů ve výchově a podělit se s vámi o svůj názor.

Růžové blogísky

30. srpna 2010 v 19:38 | Kerria |  Svět blogu
Poslední dobou jsem si povšimla s jakým pohrdáním s v autorském klubu mluví o Růžových blogíscích. Teď nemám na mysli jejich barvu, i když ta růžová u zmíněných blogů dominuje, proto se jim tak říká. Slovy Růžový blogísek jsou označovány blogy holčiček a mladých slečen.

Čím to začalo

29. srpna 2010 v 19:18 | Kerria |  Na téma týdne
Hudba nás provází životem už od kolébky. Zpočátku jsou to jen písničky. Nevnímáme ji jako něco vyjímečného a pro náš život významného. U každého z nás však nastane okamžik, kdy se o hudbu začneme zajímat více, oblíbíme si nějaký styl, interpeta... Pamatujete si ještě, kdy u vás ten zlom nastal?

Zpátky do školy

28. srpna 2010 v 19:27 | Kerria |  Postřehy studenta
Vžycky jsem chodila ráda do školy. Ne, že bych školu nějak extra milovala, ten institut mi zrovna neučaroval, ale ráda se dozvídám nové věci a škola je místem, kde je to možné. A tak jsem pochopitelně chtěla jít po maturitě na vysokou. Jenže... Řízením osudu i vlastními chybami jsem místo vysoké chovala Báru. A jako samoživitelka, navíc bez možnosti hlídání, jsem si o dalším studiu mohla nechat jen zdát.

Blbější téma nebylo?

26. srpna 2010 v 20:17 | Kerria |  Na téma týdne
Už minulé pondělí, kdy byla vyhlášena anketa na příští téma týdne, jsem byla otrávená. Vzhledem k oblibě různých hudebních žánrů u blogerů všech věkových kategorií a majoritní většině pubertální mládeže v komunitě blogu, bylo celkem jasné, jak anketa dopadne. Bohužel, příjemné překvapení se nekonalo. Dle mého názoru, kterékoliv navržené téma by bylo lepší, než vítězná HUDBA.

Možná neobvyklá sbírka

25. srpna 2010 v 20:16 | Kerria |  Na téma týdne
Jsem milovníkem hudby, tedy přesněji písniček. Kdysi jsem byla i sběratelkou písniček. Nebyl to jen obyčejný zpěvník. Skutečně to byla sbírka všech možných druhů a žánrů. Vedle popu byly lidovky, operní árie i znělky z večerníčků. Jediným kritériem pro zařazení do sbírky bylo, aby písnička měla nějakou myšlenku. Jenže to měla skoro každá.

Hudba zabiják

24. srpna 2010 v 19:37 | Kerria |  Na téma týdne
Poslech hudby se pro mnoho lidí stal nezbytností. Jejím poslechem si zpříjemňují nudné denní povinnosti a rituály. Moderní technologie jim umožňuje poslech hudby kdykoliv ,kdekoliv a hlavně nenápadně. A tak denně potkáváme lidi s miniaturními sluchátky v uších. A jen málokdo si uvědomuje, že v některých situacích to může být i životu nebezpečné.

Pod zapadajícím sluncem

23. srpna 2010 v 19:16 | Kerria |  Kam s tím?
Na tvé malinké planetě ti stačilo posunout židli o několik kroků. A dílval ses na soumrak, kdykoliv se ti zachtělo.
"Jednou jsem viděl slunce zapadat třiačtyřicetkát!"
A po chvilce jsi dodal:
"Víš... Když je člověku moc smutno, má rád západy slunce..."
(Antoine de Saint-Esupéry: Malý princ)

Strach z mámy

20. srpna 2010 v 20:33 | Kerria |  Na téma týdne
Máma - člověk, který by měl dávat pocit bezpečí. Ale někdy tomu tak není.

Hezky se bojíme

19. srpna 2010 v 19:23 | Kerria |  Na téma týdne
"Ty ses trošku bála, viď?"
"Bála. Ale hezky jsem se bála."

Srovnáváme...

19. srpna 2010 v 18:36 | Kerria |  Děti
Mezi matkami je celkem normální se bavit o dětech a o tom, co všechno už umí, nebo ještě neumí. A většina matek to bere normálně, jako zdvořilostní konverzaci. Jen pár z nich má problém sama se sebou a tyto nevinné rozhovory je nějak vytáčí. Buď z toho mají pocit, že jsou špatné matky a něco zanedbaly. Nebo mají pocit, že se druzí nad ně neustále vytahují a povyšují. A občas si některá skutečně kompenzuje nějaký mindrák tím, že se doopravdy vytahuje a chlubí.
Napadlo mě si porovnat vlastní děti. Jak na tom byly jako malé? Jak se vyvíjely? A tady máte výsledek, tedy jen to, co si pamatuju:

Úspěch se neodpouští

16. srpna 2010 v 14:53 | Kerria |  Svět blogu
V posledních dnech vyšly na srdci blogu dva články týkající se Natalie Sadness. Reakce pod nimi se mi ani nechce číst. Po pár komentářích jsem toho nechala. Kde se v lidech bere tolik zloby a zášti? Že by závist?

Řekni mi, co čteš...

12. srpna 2010 v 18:37 | Kerria |  Koníčky
... a já ti povím, jaký jsi.
Na mém oblíbeném blogu Tisky se objevila Anketa o knihách. Je to vlastně řetězák, ale přimělo mě to se zamyslet. Jaké by asi byly moje odpovědi? Přemýšlela jsem o knihách, které jsem četla a nějak mi uvízly v paměti a víc jak hodinu smolila odpovědi na tyto otázky.

Krmení malého Upírka

11. srpna 2010 v 11:47 | Kerria |  Napsáno životem
O kojení toho bylo napsáno a řečeno už mraky. Zřejmě i to, o čem chci psát, není pro mnohé z vás žádnou novinkou, ale pro mě to byla dost zvláštní zkušenost. V době kojení dostalo dítko příhodnou přezdívku: Upírek.

Návštěvnost a propagace

9. srpna 2010 v 19:50 | Kerria |  Svět blogu
Návštěvnost je jednou z nejdůležitějších věcí při blogování. Kdo tvrdí, že ho nezajímá, lže. Proč by jinak zveřejňoval své myšlenky na internetu, když nestojí o to, aby to lidé četli. To si můžu psát a ukládat jen do nějaké složky v PC...

Sny se plní...

7. srpna 2010 v 15:49 | Kerria |  Koníčky
Nedávno jsem viděla film "Poslední prázdniny" o mladé ženě, která se dozví, že jí zbývá jen pár týdnů života. Ta žena měla svou "Knihu možností" já bych to spíš přeložila jako "knihu přání a snů" a rozhodla se, že si některé své sny splní.

Smutný život bez Anime

6. srpna 2010 v 14:53 | Kerria |  Na téma týdne
Nechápu, jak jsem dosud mohla žít bez Anime! Díky fanouškům se mi tento týden konečně otevřely oči.

Otaku a prasárničky

5. srpna 2010 v 21:10 | Kerria |  Na téma týdne
"To přece zná každý..." Ozývali se fanoušci Anime v komentářích, když se diskutovalo o tomto tématu týdne. Tak co se jim najednou nelíbí?

Peníze na dosah

5. srpna 2010 v 17:25 | Kerria |  Peníze
Peníze jsou všude kolem nás a stačí je jen zvednout. Tvrdí to náš prezident Václav Klaus a já s ním víceméně souhlasím. Jenže jen málo lidí má schopnost je vidět.
Život na rodičovské dovolené se mi začal líbit. Dostanu 7600 od státu rodičák a k tomu si mohu neomezeně přivydělat. Je spousta věcí, které se dají na mateřské dělat a vylepšit tak rodinný rozpočet. Namátkou jen některé z těch, které maminky v mém okolí dělají nebo dělaly z domu:

Jak žijí socky

4. srpna 2010 v 15:32 | Kerria |  Peníze
Jsme socky. Naším hlavním zdrojem příjmů v současné době jsou různé sociální dávky. Manžel je plně invalidní a pobírá ID. Já jsem v současné době na RD s naším rvouletým synem. Když k tomu připočtu ještě přídavky a daňový bonus na děti, tak od státu dostáváme téměř 20 tis. Měsíčně - to je víc než 2/3 našich celkových příjmů. K tomu si můžeme takřka neomezeně přivydělat. Samozřejmě toho využíváme a oba (já i manžel) jsme si sehnali práci z domu na poloviční úvazek za cca 4 tis - tedy rodinný rozpočet vylepšujeme o 8 tis. A celkem máme k dispozici asi 28 tis.