na Blog.cz

Nedávno jsem četla jeden nic neříkající článek o výběru hraček. Nebylo v něm nic, co by nám mohlo pomoci se rozhodnout jaká hračka je pro dítě ta správná. Rozhlédla jsem se po pokoji s rozházenými hračkami našeho prcka a spokojeně se usmála. Prcek právě zcela potvrzoval moji teorii, že děti do 3 let ve skutečnosti žádné hračky nepotřebují.

Mám za sebou jeden rozvod. Už je to strašně dávno. Zůstala jsem sama s dítětem, o něž otec nejevil nikdy zájem. Zpočátku mi to přišlo skvělé, odpadly nějaké nechutné tahanice o děti, nebylo třeba řešit rozdílné názory na výchovu… Jenže…

Zatímco já se starala o dítě a stále na něj musela brát nějaké ohledy, ex-manžel si mohl dál užívat života jako naprosto svobodný člověk. Nikdy nemusel oželet nějakou akci jen proto, že se mu zrovna nepodařilo sehnat hlídání.

Možná jste se včera večer taky dívali na Maximámu - pořad o Nadye Suleman, která loni v lednu porodila osmerčata. Přiznám se, že mi tato loňská senzace nějak unikla. Ale se zájmem jsem se na pořad podívala. Musí to být náročné starat se o tolik dětí, před osmerčaty se jí už narodilo 6 dětí. Všech 14 dětí bylo počato uměle ve zkumavce.

Setkávám se s tím poměrně často a nepřestává mě to udivovat. Spousta lidí kolem si plánuje rodičovství. Teď nemám na mysli, kdy vlastně počnou dítě, ale především to, jací budou rodiče. A pak to nevyjde podle jejich představ a oni mají pocit, že jako rodiče selhávají.

Také si vzpomínáte, jak si naši rodiče a prarodiče občas posteskli: "To za našich mladých let…" A taky jste už ve věku, kdy tuto větu občas pronesete sami? Já se s touto větou snad nejčastěji setkávám v souvislosti se zdravím, nemocemi, alergiemi apod. "To dřív nebývalo…"

Věříte tomu, že tolik nemocí a zdravotních problémů je jen a jen výsledkem špatné životosprávy a životního stylu posledních několika desítek let? Já ne.

Někdy skutečně žasnu nad tím, jak se rodiče snaží děti stále chránit před úrazy. S pásy a později autosedačkou jsem se poměrně lehce smířila. Skutečně od dob mého dětství je provoz daleko hustší a hlavně rychlejší. Stejně tak jsem dítku koupila přilbu na kolo a na jejím nošení při cyklistice trvám. Ne proto, že bych se bála, aby si při pádu nerozbilo hlavu. Důvod je daleko praktičtější: je jednodušší naučit dítě nosit přilbu vždy, než mu neustále vysvětlovat proč teď musí a jindy ne. A na silnici přilbu mít musí, na to je zákon.

Nedávno jsem do jedné internetové diskuze napsala svůj názor, že matky jsou daleko závislejší na svých dětech, než obráceně. Byla jsem ostatními diskutujícími rozcupována na padrť, co že prý to jsem za krkavčí matku. Mezi jinými mě zaujal názor - volně přepsáno, že "Dítě do 3-4 let věku není dostatečně vyzrálé na to, aby mohlo být po nějaký čas bez matky. A že odloučení mu může způsobit psychické problémy."

Na mém oblíbeném serveru zase vyšel článek, který strhl bouřlivou diskuzi. EU nám "nařizuje", aby do školek chodily už dvouleté děti! Ponechme stranou názor Mgr. Marie Těhtalové (autorky zmíněného článku). Diskuze pod článkem je plná nejrůznějších názorů a postřehů - hotová bitva o to, zda v r. 2012 zůstanou matky s dětmi doma, nebo je strčí do školek...

Já bych vás chtěla seznámit s se svým vlastním pohledem na celý problém rodičů s dětmi. A hlavně s možným řešením celé situace, tak jak ho vidím optimální já.

Co asi myslíte, že je v tomhle balíčku?

Já v něm čekala normální filé. Ale kdepak.

.....

Že vám to něco připomíná? Komu taky ne. Ve spoustě rodin s  (nejen) pubertálními dítky se podobné rozhovory odehrávají téměř denně. A pak, že prý se my rodiče nezajímáme! Zajímáme se. Nejen o známky a jestli jste jedli. Jenže na co se máme zeptat, když přijdete ze školy? Jaké šaty měla vaše třídní?

V době, kdy jsem přecházela z MD na RD, jsem hledala informace, abych se mohla rozhodnout o té nejlepší a nejvýhodnější délce rodičáku. Tyto informace jsem vyhodnotila a došla k závěru:

Nejsem žádná modelka a móda mi ani moc neříká. Nevím, jestli mám nějaký styl. Otázku, co na sebe, příliš neřeším. Přesto mi není tak úplně lhostejné jak vypadám. Některé ženy "v domácnosti" o sobě tvrdí, že zpustly. To není můj případ. Můj šatník sice doznal změn - přizpůsobil se mé nové roli.

Pro ty, co mají pocit, že zpustly, mám pár tipů, jak si vylepšit sebevědomí, možná i image.

Jsou úsporné žárovky skutečně úsporné? Já si tím nejsem tak jistá. V naší domácnosti zatím máme dvě úsporky, které ovšem měníme každý rok. Zatímco v ostatních svítidlech máme obyčejné žárovky a jejich životnost se zdá být takřka neomezená = vydrží několik let.

Zazvonil telefon. Na druhém konci drátu je milá paní, která nám nabízí předvedení parního čističe a součástí prezentace má být vyčištění jedné věci v naší domácnosti a to prosím zdarma! Telefon vzal manžel a na slůvko "zdarma" se chytil. Souhlasil s návštěvou dealera a na otázku, co si budeme přát vyčistit, odpověděl: "Koberec v obyváku."

Právě proběhnuvší volby a k tomu téma týdne "komunismus". Jak příznačné! Vždyť komunisté ve volbách získali přes 11 % hlasů. Spousta lidí se podivuje, jak je mohl někdo vůbec volit. Ale co je na tom k nepochopení. Lidé mají krátkou paměť a s odstupem času vnímají tu dobu úplně jinak než v euforii krátce po "plyšáku".

Dneska jsem čirou náhodou narazila na blog věnovaný panence Barbie. No popravdě jsem na něj klikla omylem, když mi Honzík strčil do ruky... Ale byla jsem nadšená tímto objevem. Dokonce natolik, že se na něj stále ještě vracím a prohlížím ty úžasné fotogalerie.

Dosud nikdy jsem neviděla, ani nenavštívila "baby-friendly restauraci". Vlastně jsem ani netušila, že něco takového existuje. Teprve nedávno jsem se poprvé setkala s termínem "Baby-friendly restaurace". Bylo to v nějakém článku, kde si autorka stěžovala, že na ně byl personál restaurace hrubý kvůli povykujícímu a pobíhajícímu batoleti. Překvapilo mě, kolik bylo v diskuzi pod článkem souhlasných reakcí a podobných stížností.