Na reklamy nereaguju, okamžitě je mažu a pisatele blokuju!

Ateismus je také VÍRA

21. dubna 2010 v 8:30 | Kerria |  Na téma týdne
Sice se nedá říct, že náboženství (odvozenina od slova boží), ale víra to je. Ateisté jsou hluboce věřící lidé, někteří z nich až fanaticky věřící.


Jak může být ateista věřící? Vždyť Ateista = nevěřící! Tak především myslím, že ta rovnice takto neplatí. Ateista = nevěřící v boha, tak to má správě být. Ateista věří! Věří tomu, že žádný bůh neexistuje a posmrtný život není. Věří v teorii velkého třesku a Darwina. Proč ne, nechme mu jeho víru.

Fanatismus je obvykle spojován právě s nějakým náboženstvím, či jiným životním směrem hnaným to extrémů. Ateisté nebývají považováni za fanatiky. Přesto jimi mohou být. Vždyť kam jinam zařadit komunisty před rokem 1989? To byli takoví fanatici, že se snažili křesťanskou víru vymýtit. Většina duchovních skončila v lepším případě v kriminále. V horším byli posláni do uranových dolů. A i za prosté přiznání se k církvi hrozily přinejmenším postihy. Co jiného by to bylo, když ne fanatismus?
(k tématu týdne: Víra)

PS: (23.4.2010)
Děkuji, že jste si našli čas a přečetli toto krátké zamyšlení i za komentáře.

PS: (18.5.2010)
Petře, nějak jsem si nevšimla, že bych někde napsala, "ateista=komunista". Psala jsem o tom, že i ateismus vykazuje znaky náboženství a jako takový může přerůst i ve fanatismus. Komunisté v tomto případě posloužili jen jako příklad ateistického fanatismu, protože se snažili zlikvidovat konkurenční náboženství.

PS (26.7.2010):
Jak se zdá, některým ateistům jsem asi šlápla na kuří oko. Viz. např. dnešní komentář Ondřeje. Přitom si ani neuvědomují, že vlastně krásně ilustrují moji teorii o "Fanatických Ateistech".
Abychom se nepřeli: Ateismus je složenina řecké záporky a- a slova Theos=Bůh, dalo by se tedy přeložit jako "bezbožný". O víře jako takové to slovo tedy není. Zatím stále jen vidím, že ateismus vykazuje všechny znaky náboženství s jedinou vyjímkou, nemá Boha.
Jak jsi přišel na to, že jsem křesťanka? Nemůžu být křesťanka, jelikož spousta věcí v mém životě i názorů se s Biblí neshoduje. To však nevylučuje, že se považuju za věřící.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 21. dubna 2010 v 8:45 | Reagovat

Co se komunistů týká, nejde ani tak o ateismus jako obecně celkovou fanatickou pošahanost té ideologie, které se do krámu nehodí nic, co si nevymyslela sama = nejen křesťanská, ale jakákoliv víra, stejně jako kapitalistická ekonomika a zpočátku dokonce "pavědy" jako např. kybernetika.

Zajímaví byli v tomto ohledu komunisti v Polsku, kde i vysocí funkcionáři chodili v neděli do kostela...

2 p-r-o-s-t-e--b-l-o-g p-r-o-s-t-e--b-l-o-g | E-mail | Web | 21. dubna 2010 v 8:49 | Reagovat

Páni! Takhle sem se na to nikdy nepodívala.. já nejsem věřící v boha ani ve velký třesk :-D

3 Petr Petr | 18. května 2010 v 6:47 | Reagovat

Pokud ateista bohy nepotřebuje, nepotřebuje věřit, že neexistují.
Pokud komunisté měli konkurenční ideologii v náboženství, potřebovali odstranit tuto ideologii, to nedokazuje, že ateista ja komunista. Ateismus je starší a je po celém světě, tedy i tam, kde komunisté nikdy být nemohli.
Proto ateista nepotřeboval Velký třesk ani darwinismus.

4 Kamil Kamil | 6. června 2010 v 8:44 | Reagovat

Ateismus není víra, ale absence víry. Absence víry není víra, stejně jako plešatost není barva vlasů, nesbírání známek není koníček a prázdná láhev není druh vína.

Pokud jde o evoluční teorii a teorii velkého třesku, lidé se domnívají, že platí, protože to lze dokázat.

Pokud jde o vztah komunismu a ateismu, třeba takový Adolf Hitler byl vegetarián. Znamená to, že vegetariánství vede k holokaustu?

5 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | E-mail | 26. července 2010 v 15:08 | Reagovat

Toto tak špatná úvaha, že nemá ani cenu kritiky...ale přesto:

V první řadě ateismu opravdu není víra.
Je to "nevíra"

Poměřování ateistů a komunistů je stejně užitečné jako poměřovat kolik lidí s knírem někdy někoho zavraždí - stejně nesmyslně bláhové.

Ateista v teorii velkého třesku věřit NEMUSÍ. Stejně tak nemusí "věřit" v Darwina (pokud mohu poprosit o vysvětlení - co znamená "věřit v darwina"?)

Co se týká teorie velkého třesku - efektivně vysvětluje vznik tohoto vesmíru a zároveň můžeme "sledovat" jak se vesmír rozpíná. Pokud například zapnete televizi a vidíte statické "zrnění" - asi z 2-4% se skládá z mikrovlného šumu - pozůstatku Velkého třesku.

Samozřejmě velký třesk je teorie - stejně jako teorie Gravitace - nicméně obě fungují, a stále se pro obě každou chvíli oběvují nové a nové důkazy.

Co se týče Darwina - jeho teorie je jeden z nejobdivuhodnějších počinů lidstva. Žádné jiné vysvětlení nezačleňuje vývoj VEŠKERÝCH druhů rostlin a živočichů na této planetě. On sám váhal se zveřejněním svých poznatků, protože si nebyl jist, nicméně důkaz po důkaze od vědců z celého světa mu posílalo své poznatky. I on sám šlechtěním svých chovných holubů si ověřoval dopady křížení - což je vlastně aplikovaná evoluce. Co si myslíte že je křížení psích ras? druhů květin? Je to podle vás vše jen náhoda a "něják to dopadne? Ne není, šlechtěním například Německých ovčáků bez kyčelích a loketních nálezů vzniknou potomci převážně bez těchto vad. Pokud budeme křížit jedince s těžkými nálezy, nálezy na jejich potomcích budou převažovat negativní nálazy.

Pokud si přejete něco se dozvědět z krásného světa vědy, doporučuji Buží Blud a poté Sobecký Gen od Richarda Dawkinse - jeden z předních světových biologů - ateista.

Ach, vědění je tak krásné. Náboženské DOGMA je depresivní.

6 Bakllazaan Bakllazaan | 26. července 2010 v 15:46 | Reagovat

Nojo vlastně..já zapomenul že Josef Tiso a další, kteří byli klerofašisty...byli ateisté :D
Mnohdy se zapomíná, že originální teorie o evoluci je dnes drasticky jiná, než ji popsal celou Darwin...z toho vyplývá že ATEISTÉ NEVĚŘí jen jedné verzi evoluce, ale jsou otevřeni i další objevům a nebojí se říci - "sakra tak já neměl pravdu" - pokud se objeví jiné rozumné vysvětlení.

narozdíl od Vás, která zřejmě má zat, že Bibli napsal Duch svatý

7 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | 28. července 2010 v 7:42 | Reagovat

Pokud chceme začít rozebírat slova tak proč ne slovo "náboženství":
Náboženství má za "snahu" odpovědět na otázky na které se v dřívějších dobách neznaly odpovědi. Většina dávných mýtů byla odmlžena vědci, nicméně vir náboženství se stále sápe hlavně na chudší a nešťastnější část obyvatelstva země (a na převážněhloupé USA). Tudíš je mi samozřejmě proti srsti, když je nevíra přirovnávána k víře. Zde bych poprosil o příklady "znaků víry" které se dají aplikovat k ateismu.
Nevím která pasáž mého přízpěvku vykazuje znaky fanatismu.
Fanatismus je spíše obrana náboženských principů, ale samozřejmě se může týkat kohokoliv kdo nepříčetně a nelogicky
argumentuje - což není pravidlem u ateistů. Pokud se ateista nebo jiný člověk zakládající své vědění na empirických důkazech pouští do debaty, zpravidla si zjistí všechny potřebné informace o tématu, uvažuje a připraví si scénář debaty. Pokud argumentuje nábožensky založený

člověk, přečte si pasáže z náboženských knih - ty při argumentu

několikrát zopakuje (to rádi dělají právě křesťané) a pokud

už dále nesnese tíhu proti němu(jeho víře) doložených argumentů, tak

řekně že jeho protivník neví jak vznikl velký třesk a proto

se nestal.

Náboženství neklade důraz na vědecké poznatky.
Ateismus klade velký důraz na vědecké poznatky.

Pokus se mohu zeptat, v co věříte?

8 kerria kerria | Web | 28. července 2010 v 9:48 | Reagovat

[7]: Vašimi slovy: Ateista věří vědě, a to přesto, že některé teorie mají mezery, tak jim věří. Ateista se k diskuzi připraví četbou svých "svatých" knih, tedy vědeckých publikací a článků, kterým věří. V čem je rozdíl mezi věřícím, který si přečte nějakou svoji Svatou knihu? Ateista věří svým "prorokům" (= vědcům), stejně jako věřící těm svým. Ateista je otervřený novým poznatkům. A věřící snad ne? Jinak by nevznikaly nové církve v rámci jednoho náboženství (kolik postupně vzniklo křesťanských církví a společenství a kolik je mezi nimi nevraživosti?).
Fanatismus... Co říct? Možná neschopnost akceptovat jiný názor, a místo toho přesvědčovat druhé o své "jediné" pravdě? Přesvědčujete mě a nabízíte důkazy, ale nikdo se s vámi nepře. Nikdo tu netvrdí, že Bůh existuje. Nepřu se o pravdivost vědeckých poznatků.
Celý článek je jen názor na ateismus a jeho vyznavače. Zkuste si přečíst o ateismu něco ve Wikipedii. Podle ní se můj názor shoduje i s odborníky.

V co věřím? Odpověď je složitá. Nejsem asi věřící v tom obvyklém pojetí. Věřím v exixtenci něčeho většího než jsme my a náš svět. Řekla bych, že jsem zatím ve fázi hledání, kdy si teprve ujasňuju své názory. Zatím jsem svoje dosavadní vnímání Boha a stvoření světa zpracovala jako povídku: http://kerria.blog.cz/1004/velky-tresk-i-a-zrodil-se-buh

9 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | 28. července 2010 v 10:25 | Reagovat

Ateista se o vědu opírá, nemusí se všemy vědeckými

publikacemi souhlasit (Narozdíl od náboženství kde musí jedinec považovat za pravdu veškeré texty), řada z nich se rozchází. to je pouze

na něm - použít všechny dostupné poznatky k nejlepšímu

možnému rozhodnutí.
Ateista toužící po vědění nečte "své svaté knihy" ale vědecké

publikace, které jsou výsledkem letitých studií a

experimentů, které mají za cíl ověřit/zpochybnit vědecké

hypotézy, ty jsou následně podrobeny kritice ostatních vědců.
Náboženská svatá kniha (například Bible) je souhrn pohádek

(které si často protiřečí), které psali lidé (jako vy a já) a

kteří tvrdili že jim tyto věci vnuknul Bůh.

=rozdíl mezi náboženstvím a ateismem.

Co vás nutí přirovnávat ateismus k náboženství,

nestýkáme se, nemáme obřady/bohoslužby a hlavně lidem

nelžeme. Opíráme se o důkazy - o skutečnost.
Pokud se na nebi zjeví Bůh - okamžitě v něj začnu věřit, co

se ale musí stát aby zbožný člověk přestal věřit? Jakýkoliv

empirický důkaz ho nepřesvědčí, což jen dokazuje jaký je

rozdíl mezi ateismem a náboženstvím.
Například křesťanství nedovoluje uctívat žádného jiného boha.
Pokud ateista uvidí na Obloze Boha, může v něj začít okamžitě

věřit a nehrozí mu věčné zatracení v pekle.

Definice náboženství:
silné přesvědčení o existenci bytostí které nikdo nikdy neviděl.
Silné přesvědčení ve "vyšší moc"
většina náboženství tvrdí že zná odpověd na otázku "co se děje po smrti"

Nic z toho nedefinuje ateismus, z toho důvodu se ateismus nedá v žádném případě přirovnat k náboženství.

10 Bakllazaan Bakllazaan | 28. července 2010 v 10:28 | Reagovat

achjo,... je až směšný jak se člověk považuje za natolik důležité stvoření, že se vymyslí vyšší existenci která mu má dávat smysl, nebo ho ochraňovat.
To je znak největšího "egomasochismu" co znám 8-)

11 kerria kerria | Web | 28. července 2010 v 12:34 | Reagovat

[9]: Nevím proč, ale neustále mám pocit, že si pletete významy slov:
Náboženství je něco jiného než víra. Už v první větě říkám, že ateismus není náboženství, ale víra - víra v něco jiného než Boha.
Stejně tak náboženství i víra jsou něco jiného než církev (nebo chcete-li společenství věřících).

Věříte, že ve středu země je jakési jádro, které je pravděpodobně žhavé? Pokud ano, viděl jste ho? Nebo někdo z těch slavných vědců? To je jen ilustrační otázka k zamyšlení. Možná pak pochopíte, jak to s tou ateistickou vírou myslím.

[10]: Na vaše ataky se bohužel nijak rozumně reagovat nedá. Nic z toho, co mi podsouváte jsem nikdy neřekla - ani o autorství Bible Duchem Svatým, ani o smyslu a ochraně formou nějaké vyšší existence. Zkuste si všechno přečíst ještě jednou a pomalu.

12 Bakllazaan Bakllazaan | 28. července 2010 v 13:22 | Reagovat

To je naprosto typická reakce věřící komunity. Veškerou diskuzi o smyslu víry a pod. považují za atak.
Oním autorstvím jsem měl namysli, že (Vy) věřící neoblomně věří v neoblomnou pravdivost veršů v Bibly.
A přitom jsou tam 1000... letzastaralé názory. Takže pokud by člověk chtěl být správným křesťanem, tak by musel : 5  Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí,...(Ekumenický překlad - součást desatera, později "zrušeno pro nevhodnost:D"{bohužel pro nevhodnost by měli zruušit celou Bibly}).

Takže věříte v "něco většího", ale nikoli "ve vyšší existenci"....tak to se omlouvám.
Takže spíš věříte v "něco" (velikost necháme stranou), co všemu dává smysl, smysl stvoření a pod....
Neviděl bych pak problém porozumět EVOLUCI, protože ta sama je tak krásně komplikovaná a propracovaná a narozdíl od Vysokých Entit opravdu existuje ;-)

13 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | 28. července 2010 v 13:30 | Reagovat

Jednoduše: Je ateismus víra?
Odpověď:
Ateismus vyžaduje stejnou dávku víry jako nevěřit v růžového jednorožce se smyslem pro humor.

Víra je nutnost pro věřící.
Ti co nevěří víru nepoužívají, protože nevěří.

Jednodušeji to napsat nelze.

14 kerria kerria | Web | 28. července 2010 v 13:46 | Reagovat

[12]: Asi jsem z vašich předchozích příspěvků nepochopila, že chcete diskutovat o smyslu víry jako takové. A nevím, proč mi i nadále podsouváte Bibli. Křesťané nejsou jediní věřící na světě.
Ani netuším, na základě čeho se domníváte, že věřím teorii stvoření světa podle bible.

Proč si, podle vás, nemůžu věřit tomu, že jsme jen nepatrné mikroorganizmy v jedné buňce nějakého většího živého organismu, který jsem si dovolila nazvat Bohem?

Vysvětlete mi, čím moje víra popírá vědecké poznatky.

15 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | 28. července 2010 v 14:07 | Reagovat

Jsem rád že jsme se shodli že ateismus není víra.
Vy si můžete věřit čemu uznáte za vhodné, všechny příklady vědeckých poznatků jsem zmiňoval z důvodu prospěchu a lepšího pochopení mého argumentu.

Pokud musím odpovědět na vaši předposlední větu: věřit tomu samozřejmě můžete, nicméně to z toho neudělá skutečnost.
Pěkný den.

16 kerria kerria | Web | 28. července 2010 v 14:48 | Reagovat

[15]: Předchozí příspěvek nebyl určen vám, pokud tedy nemáte rozpolcenou osobnost.

Stále trvám na tom, že ateismus víra je. Víra v to, že Bůh neexistuje. Musí to být víra, protože zatím žádná věda existenci Boha nevyvrátila ani nepotvrdila. To, co předkládáte jako důkazy neexistence Boha, jsou ve skutečnosti důkazy o omylech v Bibli (možná i jiných svatých knihách) ve výkladu vzniku světa a života.

17 Ondřej Šiška Ondřej Šiška | 28. července 2010 v 15:11 | Reagovat

Náboženství je založeno na pohádkách, proto se v něj musí "věřit". Víra je to něco, co musíme vykonávat/používat/aplikovat abychom něčemu uvěřili(náboženství).
Ateismus na důkazech, v ty se věřit nemusí, ty prostě jsou.
Ateismus víru nepotřebuje protože nepředkládá žádné neuvěřitelné odpovědi na otázku co je po životě.
Tak to je prostě. To že se vám zdá že ateismus vyžaduje víru nic neznamená.

PS: Dobře to komentuje Kamil v komentáři číslo 4

18 kerria kerria | Web | 28. července 2010 v 16:18 | Reagovat

[17]: Stále zaměňujete slova víra a náboženství. Když bez důkazů věřím manželovi, že mi je věrný, taky nevyznávám žádné náboženství.

Jak jsem psala o pár komentářů výše: Ateismus = bezbožství, nikoliv nedostatek víry. Např. Budhismus je často klasifikován jako ateistické náboženství.

Předložte mi nějaký vědecký důkaz, že Bůh neexistuje. Dala vám ho věda? Nedala. Dala vám jen důkazy, že stvoření světa podle Bible je omyl. Mimochodem, celému stvoření světa je v Bibli věnována jediná strana. Všechny vědecké teorie vyvracejí jen jednu jedinou stránku z Bible. Co těch zbývajících tisíc a něco stran?

19 mauron mauron | 21. září 2010 v 10:58 | Reagovat

Pokud tedy píšete, že člověk, který nevěří že existuje bůh je také věřící - tedy věří v jeho neexistenci, pak je označení věřící/nevěřící k ničemu, protože jsou takoví všichni.
Samozřejmě já, jakožto věřící Darwinovi, mohu pak zase s klidem prohlásit o všech křesťanech, že jsou nevěřící, a samozřejmě budu mít pravdu. Oni opravdu nevěří Darwinově teorii. Takže jsou nevěřící.
Prostě s tím jak ve společnosti klesá význam boha, stoupá i nutnost ho ve větách uvádět a ne jen mlčky předpokládat, že si ho tam všichni automaticky v bázlivé úctě dosadí. Proto věta: "Jsem věřící" nemá dnes žádnou vypovídací hodnotu, dokud do ní nedosadíte ten předmět - tedy v co věříme. Smysl má jedině věta "Jsem věřící v boha", nebo věta "Jsem věřící v Darwina". Ten bůh i ten Darwin jsou na tom naštěstí dnes už svou význačností úplně stejně.

20 mauron mauron | 21. září 2010 v 11:11 | Reagovat

A tak jen dodatek k vašemu příspěvku.
Z toho jak moc křesťané nevěři v Darwina je vidět, že jsou to hluboce nevěřící lidé.

Křesťan hluboce nevěří evoluci, hluboce nerad si dává další a další otázky o existenci. Nevěří v teorii velkého třesku a Darwina. Proč ne, nechme mu jeho nevíru.

21 Kerria Kerria | Web | 23. září 2010 v 19:30 | Reagovat

[19]: To je přesné. Většina lidí to stejně cítí a používá větu: (Ne)Věřím v ....

22 mauron mauron | 25. září 2010 v 2:03 | Reagovat

No nevím co myslíte tím přesné. Já se vám snažím ukázat, že ten váš příspěvek je jen hříčka na slovíčka. Tedy to jak píšete že ateisté jsou taky jaksi nábožní, protože taky něčemu věří. Kompletně celý článek můžem totiž přesně otočit a vítězoslavně ukázat že křesťané jsou vlastně hluboce nevěřící - někteří až nebezpečně fanaticky a budeme mít pravdu. Přihodíme pár historických výjevů, kdy se ten jejich vražedný křesťanský fanatismus zvlášť pěkně projevil a budeme odcházet s dobrým pocitem. V našem případě totiž bude tou hlavní nevírou ne nevíra v boha, ale v Darwina - ostatně proč ne jako střed svého pohledu na svět si každý může postavit co chce. Někdo tam má toho boha a někdo toho Darwina.

Mimochodem to s těmi duchovními před rokem 1989 je taky docela blábol. Představte si že si většina z nich bydlela lépe než ve vězeních. Normálně sloužili mše, svatby či křesty v kostelích a žili na farách. Sám jsem měl spolužáka na průmyslovce, který si přivydělával u jednoho jako ministrant, jsem pokřtěný stejně jako všichni okolo a rodiče měli svatbu samozřejmě v kostele. To vše v dobách tzv. "hluboké totality". Překvápko co?

23 Kerria Kerria | Web | 25. září 2010 v 17:48 | Reagovat

[22]: Ale ono to skutečně je jen hříčka na slovíčka. On ten článek totiž původně tak vznikl. Možná jste si povšiml poznámky, že článek je přiřazen k "tématu týdne Víra". V ten samý týden vyšlo mnoho různých článků, mezi jinými i hodně článků ve smyslu: Věřící jsou hlupáci, fanatici, neustále někoho přesvědčují o své pravdě apod. Tak jsem zkusila celý ten pohled otočit.

Nevím jak moc jste se setkal s diskuzemi mezi věřícími a ateisty. Já jich pár na netu četla i pod články na toto téma týdne. A myslím, že "náboženští" fanatikové se najdou v obou táborech.

24 mauron mauron | 26. září 2010 v 0:58 | Reagovat

Ale jo, sám jsem se jako klasický materialista samozřejmě taky musel nějakých takových debat zůčastnit. Zvlášť, když jsem byl svědkem toho jak se skvělý, technicky založený kluk najednou stal věřícím, pro něhož byla důkazem, že existuje bůh, stavba lidského oka, protože tohle je dle věřících nemožné vytvořit evolucí. To bylo těsně po roce 1989. Dnes jsme samozřejmě trochu dál, na mnoha příkladech vidíme, že ta evoluce je fakt dost efektivní proces, dokážeme klonovat a geneticky modifikovat organismy a víme toho o životě zas o dost víc. A tak tedy tomu náboženství zůstává stále méně prostoru. Bohužel z toho ovšem vychází, že časem opravdu budeme schopni nahradit i lidský mozek a budoucí svět bude šíleně vzdálen tomu co známe teď (je docela dobře možné, že se lidské vědomí přestěhuje do strojových obálek, které budou samozřejmě bezpečnější (opravitelné, zálohovatelné, skoro nesmrtelné), než jsou ty dnešní biologické). Ale ať už to dopadne jakkoli, stále tu nakonec bude člověk znovu a znovu stát před tím samým šíleným problémem - před strašným nekonečnem času. Tu otázku, co se se mnou bude dít po mé smrti totiž ani materialismus ani ty náboženství nijak dobře neřeší. Představa nekonečného budhistického převtělování, nebo dosažení nirvány a tedy nedělání ničeho zní stejně nepříjemně, když oboje má trvat miliardy let. Navíc po pár miliardách let opravdu dohoří Slunce a spolu s ním zanikne i Země. Kde budou ti znovu převtělovaní budhisté žít své životy? Kde budou Židé, když už ta jejich půda s celou Zemí prostě nebude existovat? Křesťané svým věčným rájem (ale kdy to skončí?) vlastně rovnou představují nirvámu. No jo, ale to je taky konec, nebo to nemá konec? Jedinou útěchou pak je jen to, že v tom člověk není sám. Absolvovaly to miliardy lidí před ním a budou i miliardy po něm. A dokud žije tady a teď, tak má koukat aby žil a radši moc nemyslel na nekonečna v čase a prostoru. No a pokud se od strachu z pohledu do nekonečné propasti času přece jen nedokáže oprostit, pak je dobře, že se může poohlédnout po nějakém náboženství, které mu snad k tomu většímu klidu trochu dopomůže. A proti tomu samozřejmě ani žádný materialista nemůže nic mít.

25 Cristero Cristero | E-mail | 12. srpna 2013 v 18:16 | Reagovat

mauron - primitivní scientismus a věda mezer

26 ANA ANA | Web | 15. srpna 2014 v 17:56 | Reagovat

Výborný text a stejně výborné komentáře. To se jen tak nevidí (a neuvidí) :-)

27 Petr Petr | E-mail | 11. října 2015 v 20:43 | Reagovat

Vážený, máte špatné informace. Hlavně slovo ateista vzniklo díky křesťanům, označovalo člověka, neuznávajícího křesťanství.
Takže pokud křesťané zavedli termín, ateisté přijali termín jako člověka neuznávajícího všechny bohy. A theos je bez boha nic víc, pokud věří něčemu jinému nemění to nic na tom, bůh to není.
Pokud se týká komunistů, je odmítání bohů součástí bolševické ideologie. Marxovi se připisuje nesmysl, který vznikl vyjmutím jedné věty z úvody knihy, kde hodnotí autora. Naopak Marx byl žid, který byl pokřtěn, jeho myšlenky ho zařadily mezi 10 největších Angličanům, nepsal totiž jen to, co se mu zde připisuje. Jako filozof totiž toho napsal mnohem více. Stejně jako Karel IV. se dostal mezi 10 největších Čechů.
V roce 1950 bylo ve sčítání 94% věřících, v KSČ byla polovina lidí, kteří odmítali víru ale 15% obyvatel, tedy 80% věřících.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama